Jakub Kutílek: Chceme kraj otevřít partnerské spolupráci

Jakub Kutílek: Chceme kraj otevřít partnerské spolupráci

Pirátské listy: Koalici Pirátů, Zelených a Změny vede do voleb Jakub Kutílek (SZ). Jako dopravní inženýr by se v krajském zastupitelstvu rád zaměřil právě na dopravu. Nejen v této oblasti chce rozšířit spolupráci mezi jednotlivými kraji, stejně tak si přeje do rozhodování o budoucnosti kraje daleko víc zapojit občany a jejich skutečné potřeby.

Pracujete jako dopravní inženýr. Jak je na tom z pohledu dopravy Pardubický kraj?
V Česku se zanedbává rozvoj železniční dopravy, například na koridor přes Českou Třebovou a Pardubice se už další – zejména nákladní – vlaky nevejdou. Poptávka se pak zbytečně přesouvá na silnice. Silniční infrastruktura naopak trpí příliš velkorysými plány bez stanovení jasných priorit, a tak, když už se v Pardubickém kraji postaví kapacitní silnice, je to zbytečné třetí patro opatovické křižovatky.

Co je třeba v oblasti dopravy v Pardubickém kraji zlepšit?
V oblasti infrastruktury je to jednoznačně revize plánů a stanovení jasných priorit. Zásadní roli hraje kraj v organizaci veřejné dopravy. Je třeba dobře zmapovat potřeby obyvatel. Nedostatečná je spolupráce s Olomouckým krajem, region Jevíčska nemá adekvátní obsluhu na přirozených trasách jen kvůli krajské hranici. Nejintenzivnější přesuny lidí mezi obcemi přitom probíhají v oblastech výrazně menších než samotný kraj a současně mnohdy přesahujících hranice kraje. Vedle Jevíčska je to třeba pardubická aglomerace. To nedokáží obce řešit samy, je nutná aktivní role kraje.

Jste velký cyklista, angažujete se ve spolku Město na kole. Pardubice byly v roce 2014 vyhlášeny jako Hlavní město cyklistů. Jaktože jsou podmínky pro cyklistiku v Pardubicích tak výborné?
Pardubice titul získaly zejména za systematický přístup k rozvoji cyklodopravy. Tehdy byl na radnici cyklokoordinátor a dopravní specialista, funkce zastával zakladatel Města na kole Vojta Jirsa a já. Realizovala se opatření měnící dosavadní trend zřizování cyklostezek pouhým přeznačováním chodníků. Vznikly cyklopruhy a cykloobousměrky, připravovaly se zklidněné zóny. Bohužel se trend nepodařilo udržet. Když se dnes někdo zeptá, co Jirsa a Kutílek udělali pro Pardubice, je třeba odpovědět, že nic, co by jiní nedokázali znehodnotit. Cyklopruhy na Bělehradské a Dašické jsou díky takzvaně bezpečným přechodům nebezpečné pro cyklisty, cykloobousměrka Jindřišská a vyhrazené pruhy pro MHD a cyklisty na Sukově třídě jsou zrušené úplně.

Jak je na tom s cyklodopravou zbytek kraje?
Nevím o obci, kterou bych chtěl v tomto směru pochválit. Rád ale zmíním stezky na Orlicko-Třebovsku. Vznikly za rekreačním účelem, ale mohou plnit i dopravní funkci. Přesně v tomto případě je třeba plánovat dopravu z krajské úrovně. Obce ani jejich dobrovolné svazky nemohou mít pro plánování v tomto rozsahu dostatečné zázemí.
Pro kraj je velký úkol propojení cyklodopravy s veřejnou dopravou. Právě jejich kombinace může poskytnout komfort a rychlost pro každodenní dojíždění. Jde o podmínky pro přepravu kol i pro jejich uložení na zastávkách a o budování cest k zastávkám.

Pokud byste se dostal do zastupitelstva, rád byste se zasadil o větší otevřenost správy. Pardubický Pirát Zdeněk Kubala má špatnou zkušenost s žádostmi o informace ve Svitavách. Jak je na tom kraj, co se týče otevřenosti?
Tristní zkušenost jsem prodělal při návštěvě krajského zastupitelstva. Podklady pro jednání se nezveřejňují a na samotném jednání se jen spustí hlasovací mašina. Za hodinu a půl se jde domů a nikdo z veřejnosti – dost možná ani mnozí zastupitelé – neví, co se vlastně schvalovalo.

Jaké konkrétní kroky chcete v oblasti transparence a otevřenosti podniknout?
Co se týče jednání zastupitelstva, podklady, přenos, záznam a strojově čitelný zápis by měly být samozřejmostí. O něco ambicióznější je třeba záměr rozklikávacího rozpočtu. Cokoli, co chce občan – a často i úředník – ihned vědět, je problém dohledat. To je signál: aha, proč informace neshromažďujeme systematicky, aby do nich mohl každý jednoduše nahlédnout. Je to otázka postupného zavádění. Řešení chceme hledat s dalšími kraji a obcemi.

Rád byste zvýšil spolupráci mezi kraji. V jakých oblastech?
V první řadě přeshraniční spolupráci, kterou jsem zmiňoval při plánování a organizaci dopravy. Lidé mají vazby na sousední vesnici či nejbližší město bez ohledu na krajské hranice. Druhá věc je spolupráce ve vztahu k orgánům státu. V dopravě to mohou být společné požadavky vůči ministerstvu, ať už v budování infrastruktury, nebo v organizaci železniční dopravy. Společný postup má větší šanci na úspěch, a to i proto, že sladěné požadavky jsou realističtější než překřikování se v domnělých prioritách. Když každý kraj křičí, co všechno potřebuje, ministr dojede na návštěvu a všechno slíbí. A příští týden jede do dalšího kraje…

Na pardubickém magistrátu jste pracoval v odboru hlavního architekta, doprava se dost týká tématu veřejného prostoru. Jak vnímáte způsob využívání veřejného prostoru v Česku?
Nejvíc mě trápí, že veřejný prostor není tak úplně veřejný. Podmínky pro vstup do něj nejsou rovné. Ulicím a náměstím mnohdy zbytečně dominuje právě doprava. Ještě častěji jsou však ulice zaplaveny velkoplošnými reklamami, které si můžete pronajmout k lecčemu, když na to máte peníze. Když se ale člověk potřebuje vyjádřit, nástroje k tomu nemá – jen nelegální výlep, nelegální graffiti, dokreslování na billboardy jiných a podobně.
Přeju si, abychom trend komercionalizace zvrátili. Abychom měli pravidla pro to, jak se každý může svépomocí ve veřejném prostoru vyjádřit. Včetně politické reklamy.
Na druhou stranu máme regulace, které bychom měli zrušit. Hloupé vyhlášky, které zakazují dělat ve veřejném prostoru to nebo to, které jsou vymáhány selektivně, abychom z veřejného prostoru vystrnadili ty, na které se nechceme dívat. Tím vylučujeme některé lidi ze společnosti a většinovou společnost obelháváme vytvářením falešného obrazu společnosti bez sociálních problémů, čímž bariéru mezi lidmi prohlubujeme.

Mezi priority Zelených patří ekologie. Jak je na tom v ekologii Pardubický kraj?
Krajský úřad nedávno přispěl k hladkému povolení pro údajnou ekologizaci chvaletické elektrárny. Modernizace sníží emise elektrárny, ale jen díky ní může elektrárna zůstat déle v provozu, takže souhrnný dopad je negativní. A krajský úřad posvětil, že k projednání takového záměru není třeba přizvat veřejnost. Nyní o správnosti toho postupu rozhoduje soud. Obrovskou hrozbou pro životní prostředí jsou plány v oblasti vodní dopravy – splavňování Labe či dokonce výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Nedostatečně chráníme krajinu před zastavováním. Obce se předhánějí, kdo bude mít v územním plánu víc rozvojových ploch. Okrádáme se o ornou půdy i krajinu pro rekreaci. Přitom máme plno nevyužívaných nebo podvyužívaných areálů, kam bychom rozvoj měli směřovat.

Jaké další programové cíle jste ještě nezmínil?
Chceme otevřít kraj partnerské spolupráci – s občany, obcemi i státem. Je prospěšné, že existuje samosprávný mezičlánek mezi obcemi a státem, jak jsem ukázal na příkladu dopravy. Musíme ho lépe využívat.
Budeme se ptát po skutečných potřebách lidí a hledat šetrná řešení z hlediska ekonomických nákladů i dopadů na životní prostředí. Nebudeme stavět silnice a plavební kanály jen proto, že byly naplánovány, ale budeme reálně pomáhat dopravní dostupnosti pro obyvatele i podniky. A tak chceme postupovat ve všech oblastech.

Proč jste se rozhodli jít do koalice právě s Piráty a Změnou?
Jednali jsme s více subjekty. Již první jednání se zástupci Změny ukázala, že k sobě máme blízko. Spolupráce s Piráty mě lákala od začátku i díky neotřelému přístupu Pirátů ke kampaním. Sestavili jsme společně program, kandidátní listinu i plán kampaně. Mám z toho spojenectví radost.

Autor: Petra Dvořáková, Pirátské listy

0